Skleníky přisazené k domu lákají zahradníky hlavně tím, že zeď za zády chrání rostliny před větrem a ukrývá zásoby tepla. Takové řešení ale nefunguje samo od sebe. Špatně zvolená strana světa, nevhodný základ i málo oken vedou k tomu, že se sazenice místo růstu upečou. Tento text projde tři rozhodnutí, na kterých stavba stojí: výběr místa, ukotvení a větrání. Hodí se každému, kdo uvažuje o malé pěstírně hned vedle domu a chce se vyhnout drahým opravám.

Skleník ke stěně domu a co zeď dává i bere

Hlavní výhodou je schopnost zdiva akumulovat teplo. Během dne se stěna prohřeje a v noci teplo vrací, takže je prostor skleníku vytápěn i po setmění. Zdroj z oboru stavebnictví však upozorňuje, že vhodnějším řešením je volně stojící skleník, který se vyhřívá po celý den.

Přisazená stavba tedy přináší kompromis. Získáte kratší cestu z domu, krytí před větrem a snazší přívod vody či elektřiny. Zaplatíte menším množstvím světla, protože jedna strana je zastíněná zdí, a složitějším napojením střechy na fasádu.

Zeď je v každém případě třeba posoudit jako součást stavby, nikoli jen jako oporu.

Kam ke zdi podle strany světa a okolí

Ideálním místem je plocha vedle stěny domu orientovaná k jihu. Jižní zeď dostává nejvíce slunce, a proto se nejlépe prohřívá. Východní stěna nabízí dopolední světlo a menší riziko přehřátí, západní zase silné odpolední slunce, které sazenice snášejí hůře.

Mimo světové strany sledujte i okolí. Koruna stromu i stín od střechy sousedního objektu dokážou ubrat světla přesně v době, kdy ho rostliny na jaře potřebují nejvíce. Počítejte také s průjezdem kolečka, s hadicí a s volným místem pro dveře.

Zvláštní pozornost patří střeše domu. Z ní se v zimě občas uvolní sníh i led, proto skleník nestavte přímo pod okapovou hranu bez ochrany. Dostatečný odstup od míst, odkud hrozí pád sněhu, ušetří sklo i nervy.

Zahrada shora s domem a třemi skleníky u zdi, jedním ve stínu stromu, a obloukem sluneční dráhy.

Na čem skleník stojí, od lehké stavby po podezdívku

Základ rozhoduje o tom, jak dlouho stavba vydrží bez prověšení a prasklin. Existují dvě běžná řešení základu a zvláštní pozornost si žádá také místo, kde skleník navazuje na zeď domu.

Lehká stavba na kotvách

U malých skleníků bývá hliníková či plastová konstrukce lehká a často nepotřebuje betonový základ. Stačí rám z trámů či ocelových profilů, který se připevní kotvami do země. Při kotvení nezapomeňte na tah větru, protože prázdná lehká stavba funguje jako plachta.

Podezdívka do nezámrzné hloubky

Těžší sklo či větší rozměry vyžadují zděnou podezdívku. Ta se buduje do nezámrzné hloubky, která činí průměrně alespoň 80 cm, a musí být dostatečně široká. Skutečná hloubka se liší podle místa a typu půdy, takže si ji ověřte u místního odborníka. Obecný přehled o tom, jak se zakládá, najdete v článku o základech staveb.

Styk skleníku se zdí domu

Místo, kde se skleník dotýká fasády, je nejcitlivější. Spoj je nutné utěsnit, aby do něj netekla voda ani neproudil studený vzduch. Dešťovou vodu ze střechy skleníku svádějte pryč od zdiva, nejlépe žlabem do sudu či do zeminy dále od základů. Trvalá vlhkost ve zdivu totiž časem poškodí omítku i izolaci domu.

Větrání a přehřívání u zdi

Zeď teplo drží, a proto se u ní hromadí. Za slunečného dne teplota uvnitř vystoupí tak vysoko, že rostliny začnou vadnout, ještě než si toho všimnete. Větrání proto nepatří mezi doplňky, ale mezi základní součásti plánu.

Střešní okna patří co nejvýše, protože teplý vzduch stoupá. Dveře či boční otvor na protější straně umožní, aby chladnější vzduch přitékal a vytvořil tah. Při převážně letním pěstování je navíc vhodné natočit vchod k severu, čímž se snižují nároky na větrání.

V horkých dnech pomáhá stínicí síť, vlhčení cest a otevírání oken už od rána. Automatické otvírače reagující na teplotu se hodí tam, kde nejste doma po celý den.

Při výběru hotové stavebnice ke zdi se zaměřte na počet a velikost střešních oken a porovnejte je s plochou podlahy. Nabídku najdete v kategorii skleníky.

Řez skleníkem u zdi s řadami rostlin, otevřenými dveřmi a střešním oknem, kudy uniká teplý vzduch.

Co ještě ošetřit před stavbou

Domluvu se sousedy odložte jen tehdy, pokud je skleník dostatečně daleko od hranice pozemku. Jinak je lepší vysvětlit záměr dopředu. Požadavky na stavbu u zdi domu si ověřte u místního stavebního úřadu, protože se liší podle velikosti a umístění.

Naplánujte také zálivku a přístup pro údržbu. Voda by měla být na dosah, ale dešťový odtok nesmí mířit ke zdi. Ponechte volný pruh, kudy se dostanete k okenním a střešním spárám, aby šla stavba čistit bez lezení po žebříku.

Skleníky u zdi, tři rozhodnutí a kontrolní seznam

Úspěch přisazené stavby stojí na třech krocích. Místo vybíráte podle slunce a překážek, základ podle hmotnosti konstrukce a půdy, větrání podle toho, kolik tepla zeď uchová. Skleníky opřené o dům jsou pohodlné, pokud na těchto bodech nic nešetříte. Před objednávkou si projděte krátký seznam:

  • Stěna je orientovaná k jihu, případně alespoň na stranu s dostatkem světla.
  • Okolní stromy a střecha nevrhají dlouhý stín.
  • Základ odpovídá váze stavby a nezámrzné hloubce v dané lokalitě.
  • Spoj se zdí je utěsněný a dešťová voda odtéká pryč.
  • Střešní okna a dveře zajistí průvan i v horkých dnech.

A co vy: dáte přednost teplu uloženému ve zdi, nebo raději zvolíte volně stojící stavbu, která se vyhřeje po celý den? Skleníky obou typů mají své příznivce.

Jana Tůmová