Používali naši předci odjakživa něco jako teplé punčochy k udržení teploty dolních končetin, která je pro celkový dobrý stav organismu tak důležitá? Samozřejmě že ne. Dlouhou dobu lidé procházeli životem bosí a jen v chladné zimě si kolem nohou omotali pár kožešin nebo kůží, aby nezmrzli. Přesto jsou punčochy již staré nějakých pár století. Punčochy dobře znali již Římané a Egypťané. Na začátku to byly spíše jakési ručníky, které byly pevně omotané kolem nohou koženými řemínky. Chodidla a bérce byly zakryté. Trojané zase nosili přiléhavé kalhoty, které se dají také počítají jako svého druhu punčochové zboží. Ale jak dlouhá a trnitá byla cesta k dnešnímu stavu věcí?
Připevněné za opasek či kabátec?
Historie punčoch se neodvíjí jen podle módních trendů nebo (ne)znalosti nějakých výrobních procesů, ale byla silně determinována mravními a náboženskými důvody. Ženské noze nebylo dlouho souzeno na veřejnosti spatřit světlo světa, takže punčochám zbyla ta ošklivější polovina lidstva – muži!
Zhruba kolem 7. století se punčochy ve středověku staly moderními. Byly to spíše podkolenky, které sahaly ke kolenům. O dvě století později byly punčochy tak dlouhé, že se daly připevnit na kabátce, opasky či jiné části oblečení. Připevnění bylo nutné, protože navlékací punčochy měly tendenci sklouzávat. Odtud byl již jen krůček k pánským punčochovým kalhotám, což byl hit vrcholného středověku, který se udržel trendy docela dlouho. Jak asi vypadaly a jak pánům slušely, je naznačeno třeba ve filmovém muzikálu Noc na Karlštejně. Těžko říci, jak moc byli při natáčení se svým outfitem herci tehdy spokojeni, ale z pohledu 14. století to bylo na jedničku.
Sedmdesát sukní měla
Ženy to měly dost těžké. Málokdo byl ochotem přistoupi na to, že by mohly nosit alespoň nějaké spodní kalhoty. Jejich nohy a spodní část těla halily vrstvené sukně, postupně se jim dařilo propašovávat pod ně punčochy, primárně navlečené pro zahřátí. Až do 17. století směli totiž dámské nohy v punčochách vidět pouze manželé a milenci. O století později se věci změnily, nožka směla být částečně odhalena. Punčochy se staly módní a byly dokonce vyšívány. Důmyslně navržené podvazky je držely na místě. Kdo si nemohl dovolit drahé punčochy s páskem z kvalitních materiálů, uchýlil se k jednoduchým modelům z bavlny a lnu.
Jakmile vzaly ženy punčochy za své. ještě více se rozvinuly propracované vzory a barevná škála. S vynálezem stroje na bavlnu vznikalo stále více továren na punčochové zboží. Pro ženy byly vyvinuty punčochy z umělého hedvábí, které existovaly vedle vlněných pletených punčoch. Přesnost lícování a sametovost se zvýšila, bohužel na úkor odolnosti. Když bylo ve třicátých letech vynalezeno plně syntetické polyamidové vlákno, byly nahrazeny hedvábné punčochy.
Začátek nylonového věku
Když se na trh dostal nylon, došlo ke skutečné revoluci v punčochovém zboží. 15. květen 1940 se zapsal do historie punčoch jako „Den N“. DuPont tehdy prodal prvních 5 milionů nylonových punčoch v USA. V obchodech byl neskutečný nával, vstupu se domáhaly tisíce zákaznic. Jen v New Yorku se prodalo 780 000 párů nylonových punčoch.
Průsvitné i neprůhledné
Nylonky ze čtyřicátých let nebyly ani zdaleka tak jemné jako náš současný standard. Ale dítě s vaničkou jsme rozhodně nevylili. Ženy si užívají, že mohou nohy ukazovat, a činí tak 365 dní v roce. To znamená, že v chladnějších obdobích volí teplé punčochy nebo punčocháče. Punčochy jsou vhodné zejména po přiléhavé šaty, pod kterými by se guma z punčocháčů kolem pasu mohla nepěkně rýsovat. Mimo to podvazkový pás lehce stáhne bříško a sexy dojem je dokonalý.
Nosíte v zimě také punčochy, nebo jenom punčocháče?
